Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

turistka218 

Jana - Sokolov
140 alb 24 066 zobrazení 193 oblíbených alb 94 fanoušků

reklama

60 fotek, říjen 2012 až srpen 2014, 384 zobrazení,
do 60. alba jsem vybrala 60 nejoblíbenějších fotek :)
57 fotek, 26.7.2014, 183 zobrazení,
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1523. Náležela do zemského obranného systému a byla obývána strážci hranic. Roku 1614 byl již svobodným statkem, který koupili Schirndingerové z Schirndingu. Roku 1621 jej získali Haimhausenové. Roku 1960 byl připojen k Zadnímu Chodovu, roku 1980 k Chodskému Újezdu. Znovu samostatný je od roku 1990.

V 18. a 19. století se v obci těžilo železo a měď. U zdejšího potoka bylo vybudováno několik provozů na zpracování těchto kovů, zvaných hamry, které mu daly jméno - Hamerský potok. Přibližně jedno století zde stála i vysoká pec. Plechy a dráty ze zdejších provozů se vyvážely do Německa a Polska. Správa železáren sídlila ve Svatovítském zámečku. Vysoká pec vyhasla 1867 a dnes jsou zde jen její zbytky, stejně jako dál po proudu rozvaliny jednoho z hamrů.
zdroj: Wikipedie a hrady.cz
52 fotek, 19.7.2014, 297 zobrazení,
16 fotek a 1 video, 17.7.2014, 243 zobrazení,
zpívající fontánu jsem nahrála pro Rajčátka :)
60 fotek, 11.7.2014, 173 zobrazení,
28 fotek, červenec 2014, 268 zobrazení,
Zámek Stružná (v obci Stružná) se nachází v těsné blízkosti mnohem známější a často navštěvované zříceniny hradu Andělská Hora, ležící na silnici č. 6 ( E48 ) z Prahy do Karlových Varů. Historie zámku ve Stružné je spjatá s Andělskou horou, kdy jeden z jejich vlastníků Linhart Colona z Felsu nechal kolem roku 1598 vystavět nový zámek v Kysiblu. V roce 1622 zámek i s Andělskou horou přechází do majetku Heřmana Černína z Chudenic. V letech 1734 - 1794 je ve vlastnictví rodu Hartigů. Do opětovného vlastnictví Černínů přechází zámek a jeho okolí v roce 1868 a patřil jim až do roku 1945, kdy jim byl zabaven. Po roce 1948 přechází zámek do majetku armády, která jej silně zdevastovaný prodala do soukromých rukou. V minulých letech prošel zámek částečnou rekonstrukcí, ale interiéry jsou silně zdevastovány činností armády a napadeny dřevomorkou. Objekt je veřejnosti nepřístupný.
http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/struzna-zamek/
42 fotek, 22.6.2014, 194 zobrazení,
35 fotek, červenec 2014, 370 zobrazení,
62 fotek, 28.6.2014, 308 zobrazení,
Na úpatí Doupovských hor, nad obcí Dubina, se nachází přírodní úkaz, vápencové jeskyně pod názvem tajemné Skalky skřítků, dutiny po unikajících plynech ve skalní stěně nad Dubinou. Díky dlouho neobjasněnému původu děr se k této geologické rezervaci váže několik pověstí o trpaslících. Ve srázné stěně třetihorních vyvřelin bazaltu je zhruba šedesát válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů do 1,5 metru. Hloubka otvorů činí až pět metrů. Dnes se většina geologů domnívá, že otvory vznikly zvětráním vyvrácených stromů ve vulkanických sedimentech. Tyto jeskyně jsou veřejně přístupné podle turistických značek.
55 fotek, 21.6.2014, 248 zobrazení,
37 fotek, 14.6.2014, 196 zobrazení,
Bizarní skalní útvary v minulosti inspirovaly lidskou fantazii a tak není divu, že o Vysokém kameni se vyprávěla řada pověstí. Před staletími tu prý stával velký a pevný hrad, jehož krutý, nelítostný majitel zle sužoval své poddané. Jednou vstoupil do hradní brány starý potulný zpěvák, aby panstvo pobavil. Rytíř však na něj poštval své psy; zraněný a ponížený pěvec pak toto nehostinné místo proklel a přivolal tím na zlého pána i jeho hrad zkázu. Země se otřásla a pevné sídlo se propadlo do hlubin. Zůstaly jen vysoké skalní sloupy, dodnes připomínající někdejší hradní věže. Rytíř a jeho kumpáni nenašli ani po smrti pokoje. Za temných nocí se občas z nitra skály ozývá hřmot, výskání a ržání koní, hluk doléhá až k historickému hraničnímu kameni při staré cestě od Vysokého kamene do Saska. V jeho blízkosti je údajně vstup do chodby, ústící do sálu s poklady, naloupenými krutým rytířem. Branka do podzemí se však otvírá jen na Velký pátek, ale pouze tomu, kdo se narodil v neděli. I o tomto místě se vypráví příběh o chudé ženě, která pronikla do nitra hory a ve snaze nabrat si co nejvíce bohatství, zapoměla v podzemí své dítě – obdoba známé Erbenovy básně Poklad. Jiná pověst tvrdí, že poklady hlídá Bílá paní, která se tu občas zjevuje v pravé poledne se svazkem klíčů v ruce. Nikomu neškodí, naopak, řadě lidí již údajně pomohla. Žily tu prý však i jiné podivné bytosti – trpaslíci, divé či mechové ženy, které za trochu jídla odměňovaly soucitné lidi kousky zlata či drahých kamenů, zlý bukový mužíček, škodolibí hejkalové a pod.
38 fotek, jaro 2014, 591 zobrazení,
29 fotek, jaro 2014, 321 zobrazení,
Jezero Medard
Na Sokolovsku pokračuje napouštění jezera Medard. Plánované úrovně by hladina měla dosáhnout už v roce 2014. Rekultivovaný? bývalý lom plní voda, v níž bude vidět do hloubky deseti metrů. Třeba i některé z deseti druhů ryb, které už tam žijí. Jezero bude zároveň dobře odolávat znečištění a kvetení.

plocha: 493,4 hektaru
délka: 4 kilometry, šířka 1,5 kilometru, max. hloubka 50 m
objem vody: 120 mil. metrů krychlových
leží mezi městy a obcemi Sokolov, Svatava, Habartov, Chlum, Bukovany, Citice
budoucí nadmořská výška hladiny: 400 m. n. m., (nyní je to výška 389,5)
délka břehu: 12,4 kilometru
zdroj napouštění: řeka Ohře (v řece musí zůstat průtok aspoň 6 metrů krychlových za vteřinu)
začátek napouštění: červen 2010
konec napouštění: pravděpodobně 2013 nebo 2014

Zdroj: http://vary.idnes.cz/na-sokolovsku-pokracuje-napousteni-jezera-medard-fvr-/vary-zpravy.aspx?c=A130302_1896138_vary-zpravy_slv
53 fotek, 31.5.2014, 303 zobrazení,
Národní přírodní památka Křížky leží mezi obcí Prameny a Nová Ves. Byla vyhlášena v roce 1962 a je součástí hadcového území (hadec - tmavá přeměněná hornina), největšího v Čechách.Název lokality Křížky je podle tří křížků, které zde byly vztyčeny na vrcholku pahorku v roce 1859. Hned vedle křížků je deska z leštěného hadce s vyznačenými směry na významné výškové dominanty (na Vladař, Klínovec, atd.).Národní přírodní památka Křížky není přístupná veřejnosti. Na živiny chudém substrátu se vytvořila specifická rostlinná společenstva s mimořádně vzácnými druhy. Roste zde rožec kuříčkolistý, který nelze nikde jinde na světě nalézt než v této rezervaci. Kromě skalní vegetace rostou na hadcích společenstva keříků, např. vřesovec pleťový nebo zimostrázek alpinský. Pro regeneraci vřesovišť a posílení populace zdejšího endemitu - rožce kuřičkolistého je část území spásávána stádem ovcí a koz.V blízkosti silnice Prameny - Nová Ves najdete dvě informační tabule – jedna je pro Křížky a druhá tabule je věnována přilehlé Upolínové louce. V blízkosti vede cyklistická trasa č. 2135.
http://turistka218.rajce.idnes.cz/Prosinec_ve_Slavkovskem_lese
31 fotek, květen 2014, 207 zobrazení,
101 fotek, březen 2013 až květen 2014, 290 zobrazení,
Zříceniny barokně přestavěného gotického hradu Hartenberg stojí na ostrohu nad osadou Hřebeny na Sokolovsku v Karlovarském kraji. Z původního hradu a mladšího barokního zámku se dochovala věž s hrazeným parkánem, torzo paláce, zbytky sklepů a dalších budov. Zajímavostí je ve skále vytesaná 40 metrů hluboká studna.
Původně románský hrad Hartenberg byl založen patrně na konci 12. století, snad již v roce 1196, ministeriálním rodem pánů z Hartenberga při důležité Erfurtské cestě ze Saska a Durynska do Čech na strmé skalnaté ostrožně mezi říčkou Svatavou a Dolinským potokem severně nad dnešní vsí Hřebeny (Hartenberg). Hartenbergové pocházeli z Frank, dnešního bavorského území při horním toku Ohře, patřícího dříve k Chebsku, kde stával jejich rodový hrad Hartenberg a odkud kolonizovali spolu s waldsasskými cisterciáky právě oblast Chebska včetně Lubského újezdu. Kromě Hartenbergu vlastnili i mnohá jiná panství, mj. založili i hrad Kynžvart.

Od poloviny 14. století byl hrad královským majetkem. V roce 1426 hrad dobyl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Pak tady sídlili Šlikové, v roce 1547 se hrad opět dostal do královských rukou. Poté se zde vystřídala řada majitelů – páni z Písnice, Bredové a po nich Auersperkové, za kterých zde v letech 1819 – 1823 pobýval německý básník J. W. Goethe. V 17. století byl hrad barokně přestavěn na pohodlnější zámecké sídlo. Po roce 1945 však objekt postupně chátral a kolem roku 1990 vyhořel. V současné době je Hartenberg soukromým majetkem a je veřejnosti přístupný.
zdroj:http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/hrebeny-hrad-a-zamek-hartenberg/
47 fotek, 20.5.2014, 289 zobrazení,
40 fotek, 6.5.2014, 222 zobrazení,
40 fotek, květen 2014, 170 zobrazení,
22 fotek, 4.5.2014, 143 zobrazení,