Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Vytvořte ze svých alb pexeso

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

SLEVA 25 % 17. 12.


reklama

11 fotek, únor 2014 až listopad 2017, 47 zobrazení, 38 komentářů
39 fotek, září 2016 až listopad 2017, 47 zobrazení, 26 komentářů
Vyhlídková věž Diana byla postaveno v roce 1914 jako výletní místo pro karlovarské lázeňské hosty. Kromě rozhledny vznikla na Výšině přátelství také kavárna s restaurací pro 250 osob. K rozhledně se dostanete pěšky po lesních stezkách nebo lanovkou od Grandhotelu Pupp.

Díky rekonstrukci, která proběhla v roce 1997, si můžete vybrat, zda na vyhlídkový ochoz do výšky 25 metrů vystoupáte po 150 schodech nebo pohodlně vyjedete výtahem.

Z Diany můžete spatřit prakticky celé Karlovy Vary, nahlédnout do údolí řek Ohře a Teplé a také shora obdivovat velkou část výletních míst v rozsáhlých lázeňských lesích. Severnímu obzoru dominuje hřeben Krušných hor i s nejvyšším Klínovcem. Východ a jih zaplňují kopce Doupovských vrchů a Slavkovského lesa.
52 fotek, podzim, 64 zobrazení, 53 komentářů
15 fotek, 22.7.2017, 34 zobrazení, 31 komentářů
Barokní poutní kostel sv. Blažeje nechal vystavět v letech 1732-1733 tepelský opat Raimund III. na místě zaniklého středověkého gotického kostela na břehu rybníka asi kilometr severovýchodně od vsi Branišov (Branischau). Po roce 1945 však byl udržován pouze částečně a postupně chátral. V roce 1957 nakonec kostel po zásahu blesku zcela vyhořel. Od roku 2007 probíhají na zříceninách kostela zajišťovací a konzervační záchranné práce.
47 fotek, 6.7.2017, 46 zobrazení, 25 komentářů
Na návrší nalezneme podstavec s názvy a letopočty vítězných husitských bitev. Na něm měl být v roce 1931 vybudován památník bitvy u Domažlic. Nedaleko podstavce je barokní šestiboká kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici. Ta byla vystavěna v 18. století.

Počátkem srpna 1431 opustila vojska zformovaná do páté křižácké výpravy proti kacířským Čechům město Norimberk a vnikla do Čech. Po marném obléhání Tachova zamířili křižáci ve třech proudech k husitským Domažlicím. Obležené město volalo o pomoc. Prokop Holý shromáždil svá vojska a ostrým pochodem vyrazil městu na pomoc. 14. srpna vystoupil kardinál Cesarini se svým doprovodem na blízké návrší, aby posoudili bojové postavení svých vojsk. Překvapil je pohyb křižáckých jednotek na ústupové cestě k Všerubskému průsmyku. Mnozí křižáčtí velitelé to pokládali za počátek ústupu před obávaným nepřítelem. Husité se totiž již blížili se zpěvem písně Ktož jsú boží bojovníci...

Křižáků se zmocnila obrovská panika a i přes rozkazy, prosby či hrozby velitelů se dali na zmatený útěk. Cesarini při něm ztratil svůj kardinálský klobouk (ten můžeme dodnes v okolí spatřit) i pověřovací listiny od papeže. Husitská jízda pronásledovala křižáky až za hranice. Husitské vojsko zvítězilo bez větších ztrát nad velkou přesilou a zmocnilo se velké kořisti. Po tomto triumfu byl Prokop Holý uznán za rovnocenného účastníka jednání Basilejského koncilu.

Z Baldovského návrší je překrásný rozhled do okolí - na Domažlice i na hřeben Českého lesa.
25 fotek, 25.6.2017, 50 zobrazení, 27 komentářů
Zřícenina hradu Přimda stojí na vrcholu skalnatého hřebene nad stejnojmenným městečkem v severní části Českého lesa. První zmínka o Přimdě pochází z roku 1121. Stavebníkem hradu byl sice nejspíš německý markrabě Děpolt II. z Vohburgu, ale nejpozději od roku 1126 patřila Přimda již českým panovníkům jako důležitá pohraniční pevnost, která střežila obchodní cestu z Prahy a Plzně do Horní Falce. Kromě toho sloužila jako královské vězení, kde byl nucen pobývat mimo jiné i pozdější král Přemysl Otakar II. V 15. a 16. století byl hrad často dáván do zástavy šlechtickým rodům, zejména pánům ze Švamberka. Neudržovaný hrad pustl a v 17. století již byl neobývanou zříceninou. Z první poloviny 12. století zůstala zachována mohutná hranolová věž z lomového kamene, obložená žulovými kvádry.
28 fotek, 25.3.2017, 43 zobrazení, 38 komentářů
42 fotek, 3.9.2016, 132 zobrazení, 7 komentářů
Stříbro  16
48 fotek, 28.8.2016, 76 zobrazení, 1 komentář
36 fotek, 27.8.2016, 100 zobrazení, přidat komentář
75 fotek, 21.8.2016, 72 zobrazení, 1 komentář
45 fotek, 23.7.2016, 68 zobrazení, přidat komentář
Město Teplá leží v jihovýchodní části Karlovarského kraje v Tepelské vrchovině v nadmořské výšce 690 m n. m. Bylo zbudováno na svahu až k temeni vrchu nad stejnojmennou řekou.
76 fotek, 11.7.2016, 69 zobrazení, přidat komentář
64 fotek, 5.6.2016, 90 zobrazení, přidat komentář
64 fotek, 5.6.2016, 89 zobrazení, 4 komentáře
50 fotek, 22.5.2016, 104 zobrazení, přidat komentář
56 fotek, 15.5.2016, 97 zobrazení, přidat komentář
Hráz údolní přehrady VD Žlutice se nachází 2,5 km západně od centra Žlutic. Jako zásobárna vody není určena ani ke koupání a rekreaci ani k provozování vodních sportů či rybolovu.

Vodní dílo se nachází nad městem Žlutice. VD bylo postaveno v letech 1965 – 68 na řece Střele. Vodárenská nádrž zásobuje pitnou vodou: Toužim, Podbořany, Zatec a okolí. Retenční nádrž je zároveň částečnou ochranou proti povodním. Při kótě hladiny 507.05 m n.m. je zásobní prostor 10,462 mil. m3 vody. Zatopená plocha nádrže je 150 ha při klidné hladině na kótě přelivu.
32 fotek, 9.5.2016, 40 zobrazení, 34 komentářů
Podhorní vrch je bazaltová kupa pocházející z třetihor. Celý kopec je vlastně vyhaslou sopkou, pozůstatek alpínského vrásnění z doby před 30-60 mil. lety. Vrcholová část je chráněná jako přírodní rezervace s rozsáhlým suťovým polem se zbytky původních lesních porostů. V opuštěném lomu na svahu hory byly v minulosti zaznamenány nálezy olivínu.

Komentáře

přidat komentář